co slavíme

Slavíme 500 let Lutherovy reformace církve. Za její začátek se symbolicky považuje datum 31. 10. 1517 kdy se Luther obrátil proti odpustkové praxi nesouhlasným dopisem adresovaným mohučskému arcibiskupu Albrechtovi Braniborskému. Žádal v něm zastavení prodeje odpustků, jež jsou pouze falešnou zárukou spásy. Tu nám ve skutečnosti zadarmo nabízí Kristus svou obětí na kříži. Ke svému listu Luther připojil i pověstných 95 tezí. V nich vyzdvihl nutnost pokání jako celoživotního postoje křesťana, papež může pouze vynést církví uložené pokání za spáchané hříchy, ale vinu může odpustit jedině Bůh. Luther tak zpochybnil samotnou teorii prodeje odpustků. Přestože je dnes pověstné přibití 95 tezí na vrata vitemberského zámeckého kostela moderními historiky oprávněně zpochybňováno, jejich ohlas byl mimořádný. Během pozoruhodně krátké doby se zásluhou tiskařůrozletěly po celé Říši. Čtenář si je mohl přečíst ve své rodné řeči, ve srozumitelné němčině. Jejich zveřejněním chtěl Luther, jak tehdy bylo běžné, vyvolat akademickou diskusi.

Back to top

Program

08. Listopad

Philipp Melanchthon: Mezi humanismem a reformací

Akademické konferenční centrum Akademie věd ČR (Husova 4a, Praha 1 – Staré Město)

Evangelická církev a. v. v České republice, Lutherova společnost a Collegium Europaeum – Výzkumná skupina pro dějiny evropského myšlení FF UK & FLÚ AV ČR zvou u příležitosti připomínky 500. výročí začátku Lutherovy reformace církve (31. října 1517) a 534. výročí narození Martina Luthera (10. listopadu...

31. Říjen

Slavnostní Služby Boží u příležitosti 500 let reformace církve

Praha - chrám sv. Michala V Jirchářích

31. října 2017 v 18:00 hodin si v Praze v chrámu sv. Michala v Jirchářích připomeneme slavnostními službami Božími dějinný čin Dr. Martina Luthera u dveří chrámu ve Wittenbergu, který spustil přesně před pětisty lety mohutnou vlnu reformace.

V průběhu slavnostních služeb Božích vystoupí církevní spěvokol u chrámu sv. Michala v Jirchářích a na závěr bude přisluhována večeře...

Reformátor Martin Luther

Martin Luther se narodil 10. listopadu 1483 v Eisleben v hrabství Mansfeld. Jeho otec, Hans Luder, byl původně nezámožný sedlák, ze kterého se stal úspěšný hornický podnikatel. V devadesátých letech navštěvoval Martin postupně triviální školu v Mansfeldu, katedrální školu v Magdeburku a farní školu sv. Jiří v Eisenachu. Osvojil si slušné znalosti latiny a oblíbil si latinskou poezii. V roce 1501 nastoupil univerzitní studia v Erfurtu, v září 1502 se stal bakalářem a v lednu 1505 byl promován mistrem svobodných umění. Na přání otce začal studovat právo, ale to již nedokončil. Jednoho červnového dne se na cestě od rodičů dostal do bouřky a když v bezprostřední blízkosti udeřil blesk, slíbil sv. Anně, že se stane mnichem. K tomu jej přivedla i obava o spásu vlastní duše. K nelibosti otce se rozhodl pro vstup do konventu observantů Augustiniánů-eremitů v Erfurtu. Řádový život pojal velmi vážně, důsledně dodržoval reguli a během noviciátu se intenzivně věnoval studiu Písma. Upřímná zbožnost jej vedla k častým postům, důslednému sebezpytování, koncentrované modlitbě a časté zpovědi, spojené s pokáním. Avšak ani tyto výkony Luthera nepřivedly k trvalému vědomí spásy. Také pod vlivem četby spisů Gabriela Biela se rozhodl pro kněžskou dráhu. Nové konfrontace depresí z pádů s představami Boha-soudce se staly dalším pramenem strachu a duševních útrap. Nevycházely z teologických rozvah, ale z konkrétního existenciálního napětí vztahu mnicha-kněze a Boha. Po kněžském vysvěcení se Luther rozhodl pro studium teologie a současně přednášel v klášterní škole svého konventu filozofii. V letech 1508–1509 vypomáhal s výukou filozofie také na univerzitě ve Vitemberku. Teologická studia pokračovala rychlým tempem. Na přelomu roku 1510–1511 byl Luther vyslán svým řádem do Říma, zdejší neutěšené poměry na něj učinily silný dojem. Po návratu jej generální vikář německých augustiniánů, reformně laděný Jan Staupitz, se kterým Luthera pojil pevný přátelský vztah, přeložil do Vitemberku, druhé rezidence kurfiřta Fridricha Moudrého († 1525). Po urychlené promoci na doktora teologie byl Luther přijat na zdejší univerzitu jako profesor biblické exegeze. Vykládal jednotlivé knihy Nového a Starého zákona. Jeho přednášky jsou odrazem meditativního přístupu k Bibli i teologického vývoje. Luther ze svých troskotání mnišské zbožnosti vyvozuje, že člověk je před Bohem pouhým hříšníkem, propadlým Božímu soudu. Často se dostává do konfliktu se scholastikou, její systém v roce 1516 dokonce napadá při veřejné disputaci. Získává na svou stranu mnoho ze svých kolegů a brzy se stává předním z vitemberských teologů. Současně rozvíjí i kazatelskou činnost. Káže jak ve svém konventu, tak i v městském kostele ve Vitemberku. V letech 1515–1518 je vikářem saského distriktu řádové kongregace. Pokračování naleznete na http://www.luther.cz/martin-luther/zivot